Cuvée LOVE 69, 2011, Nové Vinařství
3. dubna 2013 v 10:29 | ON
|
Recenze vín
Po malinké odmlce, která byla strávena mimo jiné degustováním velice zajímavých vín jsem opět tady, abych Vám přinesl nějaké poznatky, které jsem opět nasbíral.
Jedno z vín, které se mi dostalo do ruky a čímsi mě zaujalo je Cuvée LOVE 69 2011 z Nového Vinařství, pocházející z mikulovské podoblasti. Měli jsme doma dámskou návštěvu a tak mě napadlo otevřít tuto již na pohled velice zajímavou lahev vína. Nové Vinařství je známé svým mistrným uměním míchání vín a milovníci vína si jistě vzpomenou na pár vydařených Cuvée jako např: Larus, Fantome, Asparagus nebo Cygnus. Na rok 2012 si vinařství připravilo další zajímavý kousek a to v podobě námi testovaného vína. Vzniklo velice neobvyklým spojením Tramínu a Muškátu Ottonelu. Jelikož se jedná a dvě velice výrazné aromatické odrůdy podařilo se získat víno zajímavých a podmanivých chutí a vůní. Osobně mám radši sušší vína, nicméně lahodná vůně i chuť tohoto vína si u mne získaly bodíky navíc. Zbytkový obsah cukru 20 gramů na litr lahodnost tohoto vína ještě více umocňuje. Takže pokud chcete nějaké zajímavé víno, myslím, že spíše asi pro drahou polovičku a nebo pro milovníky sladších vín, tak tímto vínem jistě nic nepokazíte. Design celé lahve působí také velice zajímavě. Takže přeji dobré chuti..

Vinná réva
29. ledna 2013 v 9:21 | ONA
|
Informace o víně
Je téměř neuvěřitelné, že víno, tak rozmanitý a zajímavý nápoj, je zkvašená šťáva jednoho druhu ovoce, hroznů. Každá kapka vypitého vína pochází z deště (v teplejších krajích ze závlahy) získané zpět ze země pomocí mechanismu révy, která rodí hrozny a za pomoci fotosyntézy přemění jejich šťávu a cukry ve víno.
První dva tři roky svého života mladá réva tvoří svůj kořenový systém a silný kmen. Kdybychom ji nechali divoce bujet, nějaké ovoce by rodila, ale většinu energie by spotřebovala na růst nových výhonků a vysílání dlouhých větví do prostoru, kde by hledaly pevný bod k zachycení, nejraději strom. Kdekoliv by se větev dotkla země, zapustila by kořeny a tvořila nový systém.
Takto se zakládaly vinice v dávných dobách. Aby hrozny nehnily na zemi, podpíraly se větve různými klacíky. Pokud révy rostly blízko stromů, šplhaly se po nich do závratných výšek. Moderní vinohradnictví nedovolí révám plýtvat svou obrovskou energií na růst dlouhých, listnatých větví, jakkoli se o to snaží. Hrozny vyšší kvality rostou na révě, která se prořezává v zimě a již se nechá pouze několik málo pupenů.
Jako většina rostlin, i víno se množí se semen, ale nové révy se většinou rodičům nerovnají. Vinohradníci dávají přednost bezpohlavnímu množení, aby měli jistotu, že nová réva bude přesná kopie matky. Semena se používají pouze při šlechtění révy.
Při zakládání vinic se používají rouby - buď na podnože svého druhu, nebo druhu cizího, a to podle potřeby s ohledem na půdní či jiné podmínky. Rouby mají pocházet z nejzdravějších rév.
S tím, jak réva stárne, hlavní kořeny pronikají hlouběji do země. Obecně řečeno čím mladší réva, tím lehčí a jednodušší víno, ačkoliv mladé révy s kontrolovaným výnosem mohou produkovat vynikající víno už v první m či druhém roce, protože chuť a vůně je soustředěna do několika málo hroznů. Zhruba po třech až šesti letech se réva stabilizuje, zaujme svůj vyhrazený prostor a produkuje stále koncentrovanější víno, pravděpodobně díky komplexnějšímu kořenovému systému, který patřičně reguluje přívod vody a živin.
Výnosy révy se po 25 či 30 letech snižují a rostlina se vytáhne z půdy jako neekonomická. Víno z rév starších než 30 let dosahuje vyšší ceny na trhu a na etiketě se může objevit francouzské označení "Vieilles vignes" nebo anglické "old vines".
Nejlepší půdy se odvodňují rychle a hluboko, ženou své kořeny do velkých hloubek za pravidelným, nepříliš bohatým přísunem vody. Zároveň réva neustále vypouští množství vedlejších kořenů blízko povrchu. Kde je nutné zavlažování, doporučuje se infuze, hadička s kapající vodou vedle kmene což podporuje růst kořenů do hloubky v omezeném prostoru, který réva na vinici má.
Evropská révová rodina, vinifera, přeneseně "vinorodka", má nesčetně přátel. Nejhorší jsou nemoci a škůdci, kteří se objevili teprve nedávno, proti kterým si vinifera ještě nevyvinula přirozenou rezistenci. Různé druhy plísní (padlí révové, prášková, a peronospora, ochmýřená) napadaly v 19. Století evropské révy a také ty, které byly vysazeny v Novém světě. Vědci objevili pracné léčebné postupy proti těmto nemocem, ale stále je zapotřebí postřiku. Další důvod k postřiku je přítomnost hniloby (není myšlena ta "ušlechtilá", Botrytis cinerea, produkující skvělá sladká vína). Tato hroznová hniloba, někdy nazývaná šedá, chutná naprosto odporně a je imunní vůči moderním chemickým látkám. Hnilobná onemocnění jsou nejčastější ve vlhkém prostředí.
Koncem 19. Století, brzy potom, kdy byla objevena léčba proti zmíněným plísním, byla zpozorována daleko nebezpečnější metla: fyloxera, révokaz, pojídající kořeny révy. Révokaz zlikvidoval téměř všechny evropské vinice, dokud se nezjistilo, že původní americké révy jsou proti němu odolné. Téměř všechny evropské révy musely být naroubovány na americké kořeny.
Mnoho nových vinařských regionů (zejména v Chile a Austrálii) ještě tuto zhoubnou mšici nezažilo a pěstitelé zatím vysazují neroubovanou viniferu. Jako krátkodobá strategie se tato metoda dnes používá v Oregonu a na Novém Zélandu, zatímco v Kalifornii si vinaři vlastně přidělali práci zjištěním, že odnož musí být velice pečlivě vybírána, pokud má spolehlivě révokazovi odolávat. Statisíce hektarů vinic se musely přesázet vhodnější, opravdu odolnější kořenovou odnoží.
Vrchní část révy slouží jako chutná potrava celé řadě potvor a potvůrek. Červení pavouci, různí moli, roztoči, brouci a broučci ji shledali chutnou a výživnou. Většina z nich může být držena na uzdě chemickými postřiky, jichž se hodně používá v létě. Ale jsou tu dvě velice nebezpečné vyjímky.
Na začátku 21. Století druh travních kobylek se sklovitými křídly, kterým říkáme ostrostřelci, začal rozšiřovat Piercovu chorobu, fatální neduh rychle se šířící severní Kalifornií. Pokusy, například s mexickými vosami, selhaly. Stále není znám jiný způsob boje s těmito kobylkami než používat původní americké odnože, například Muscadines.
Jednotlivé části Evropy a Austrálie bývají postiženy vlastními pohromami. Jednou z nich je révová žloutenka, která způsobí zežloutnutí listů a opadání nezralých hroznů.
Vinohradníci zároveň řeší problém stále častěji se objevujícího černého šmíru, produkovaného plísní sídlící v nezdravých kmenech mladých rév.
Nás milovníků vína je stále více a vinohradníci mají úměrně tomu více hádanek a problému k řešení při jeho produkci.
"Organičtí" pěstitelé, kteří se vyhýbají umělým hnojivům a postřikům proti hmyzu, nemocem a plísním, to vůbec nemají lehké. Postupy, které používají, jsou sice k přírodě šetrnější, ale také nákladné a nesmírně pracné. Někdo se snaží krmit škůdce jinou potravou, která se musí koupit a nabídnout tak, aby jí ti pavoučci, moli, roztoči a jiná havěť dali přednost. Jenže ti se neshodnou na jednotlivém menu, každý z nich reaguje na něco jiného. V některých vinicích vysadili vinaři mezi řádky alternativní plodinu. Ta se musí kultivovat a sklízet, případně i po sklizni vyhodit. Odstříhané výhonky a nepotřené větve a větvičky mohou sice posloužit jako přirozené hnojivo, ale musí se rozdrtit a ke kmínkům roznést, případně vytvořit kompost.
Organická vína jsou stále ve stadiu výzkumu, i když některá, například australský Bin 2 z vinařství Penfolds, získávají medaile v mezinárodním klání s "neorganickými" víny při ochutnávkách a v soutěžích.
Cesta k bezproblémovému pěstování rév a produkci vína je trnitá a nekonečná, příroda klade stále nové překážky, cíle a výzvy. Za některé si můžeme sami, příroda se buď brání, nebo reaguje na některý náš předchozí zákrok. Není však pochyb o tom, že bude stále více stále lahodnějšího a třeba i lepšího, komplexnějšího vína za cenu, kterou si většina milovníků vína bude moct dovolit.
Víno a počasí
29. ledna 2013 v 9:20 | ONA
|
Informace o víně
Počasí je po prozíravé volbě odrůdy révy druhý nejdůležitější faktor, který ovlivňuje kvalitu vína, a to hodně proměnlivý. Všechny podstatné vlivy působící na víno, včetně podnebí či počasí - očekávaného, nebo z dlouhodobého hlediska zprůměrovaného, regionálního - jsou víceméně konstantní a předvídatelné. Ale nakonec určují kvalitu vína v tom kterém roce přece jen rozmary počasí.
Hrozny dobře neuzrají, pokud nemají dostatečnou vláhu a teplo. Nadbytek jednoho nebo druhého určí konečnou kvalitu hroznů a výsledného vína. Jednotlivá přírodní událost, například krupobití nebo mrazík, ovlivní spíše množství než kvalitu vína (občas téměř zlikvidují celou úrodu). Mráz koncem jara, když pupence raší a jsou zranitelné, působí vinařům nespavost - stejně tak jako kroupy, které mohou spadnout kdykoliv.
Naštěstí se tyto tragédie odehrávají v malých lokalitách. Velká bouřka může poškodit nejen pupeny a povrch kmenů, ale může negativně zapůsobit i na celou příští úrodu.
Podnebí regionů podstatně ovlivní druh a kvalitu vína, které se urodí. Víno z chladnějšího prostředí bude mít méně alkoholu a více kyselinek než víno z teplých krajů, které zas nemusí být tak jemné a může mít mohutnější tělo.
Podnebí ovlivňuje víno nejrůznějším způsobem, nejvíce však teplotami a srážkami (sluneční svit je samozřejmě nezbytný pro fotosyntézu, ale teplota je závažnější, zvláště v chladnějších oblastech). Průměrná teplota v posledním měsíci zrání by se měla pohybovat mezi 15 a 21 °C, což napomáhá jemnosti vína (teplejší podnebí produkuje dobrá stolní vína a skvělá fortifikovaná vína). Zima má být dostatečně chladná, aby si réva během hibernace odpočinula a načerpala nových sil. Ale pokud teplota klesne pod -15 °C, riziko, že réva bude poškozena mrazem, je příliš velké a nějaká ochrana je na místě.
Rozdíl mezi zimní a letní teplotou je důležitý. V kontinentálním podnebí, například v kanadském Ontariu nebo ve východním Německu, je rozdíl velký, teplota na podzim rapidně klesne a hrozny nevyzrají.
V přímořském podnebí je podstatně menší rozdíl mezi zimními a letními teplotami. V regionu Margaret River a v západní Austrálii zimy nejsou dostatečně chladné a révy se nezregenerují (například Chardonnay zimní spánek přímo vyžaduje) a organické vinohradnictví je obtížné, protože škůdci a nemoci mírnou zimu snadno přežijí. V chladnějším přímořském podnebí, jaké mají francouzské Bordeaux a americký Long Island ve státě New York, se počasí v létě, kdy réva kvete, příliš střídá a může negativně ovlivnit úrodu. To vede k malému výnosu nebo k situaci, kdy jednotlivé bobule na stejném hroznu zrají v různou dobu. Pro vinaře další důvod k nespavosti.
Přílišné kolísání teploty můžeme zaznamenat i během dne a noci. Teplota vzduchu je obyčejně nejvyšší brzy odpoledne a nejnižší za rozbřesku.
Réva potřebuje v průměru alespoň 500mm deště (v horkých oblastech 750mm, protože se voda vypařuje daleko rychleji), aby fotosyntéza mohla fungovat a hrozny zdravě zrály. V regionech, kde dostatečně neprší, přistupují správci vinic k umělému zavlažování.
Pokud nemá réva dostatečnou vláhu, produkuje ve stresu a rodí menší bobule se silnější slupkou. Tím se sice sníží výnos, ale koncentrace šťávy, vůně, chutě a barvy je větší. Přílišné sucho může zrání zastavit nebo zpomalit a víno je pak neharmonické.
Nedostatek vláhy omezuje pěstování vína v horkých oblastech víc než počasí, a to zejména na jižní polokouli a v Kalifornii.
V teorii neexistuje horní limit na množství vláhy v daném roce. I zatopené vinice se brzy zotaví, zvláště v zimě. V některých oblastech Španělska a Portugalska spadne až 1500mm vody. Důležité je načasování. Pokud příliš prší těsně před sklizní, zvláště po období relativního sucha, hrozny nabobtnají, koncentrace vůně a chuti se rychle rozředí. Příliš dlouhé a deštivé období v druhé polovině procesu zrání podporuje plísňové nemoci, na které jsou révy choulostivé, a hrozny hnijí. Vinaři mají sice k dispozici celou řadu chemických postřiků a způsobů vedení révy a nemusejí sklízet dříve jako v podobné situaci jejich předkové, ale záviděníhodné to není a kvalita vína je pak negativně ovlivněna.
Větry jsou prospěšné, protože chladí horké vinice a vysouší mokré, ale stále větry, například v Salinas Valley v Kalifornii, mohou zastavit fotosyntézu a zpomalit zrání. Správci vinic v exponovaných oblastech jižní Rhôny ve snaze zvítězit nad mistralem, pověstným intenzivním vichrem jižní Francie, instalují větrolamy.
Ukazuje se, že větší rozdíl mezi denní a noční teplotou má příznivý vliv na kvalitu vína: chladnější noci proces zrání hroznů prodlužují, chuť i vůně jsou výraznější, koncentrovanější.
Aby se tento fakt ještě zdůraznil, v některých oblastech, například v australském státě Victoria a na Novém Zélandu, sklízejí v noci nebo v časných ranních hodinách, kdy jsou mikroskopické póry slupky vlivem chladu uzavřenější a nepustí aromatické látky z bobule ven. Vinice se stále častěji zakládají ve vyšších nadmořských výškách, kde noci nejsou tak teplé a dovolí hroznům zrát rovnoměrněji.
Mechanizovaná sklizeň umožní sklidit daleko větší množství úrody v kratším čase než ruční sběr. Určit přesné načasování vinobraní je snazší - při ručním sběru se často začne chvíli před optimálním dozráním úrody a skončí o něco později, kdy je poměr cukrů a kyselin už jiný. Proto se stále častěji sklízí pomocí techniky: pouze na strmých stráních hor a kopců to zatím nejde.
Terroir
29. ledna 2013 v 9:19 | ONA
|
Informace o víně
Neexistuje přesný překlad pro francouzské slovo terroir. Půda se zdá nejbližší, ale nemá tak specifický, emotivní význam. Možná právě proto v anglosaských zemích tomuto termínu nedůvěřují a berou ho jako francouzský bluf: pohodlný a mystický způsob potvrzení nadřazenosti kvality francouzské půdy, krajiny a nepředvídatelných specifik, která dávají francouzským vínům unikátní charakter.
Nicméně na terroiru není nic nepochopitelného. Každé místo ho má. Vaše i moje zahradě má terroir, možná jich má několik. Před domem a za ním existují jiné vegetační podmínky pro rostliny. Terroir znamená prostředí, ve kterém rostliny rostou.
Zjednodušené řečeno terroir znamená půdu. Ve skutečnosti ale znamená mnohem více. Obsahuje vrchní vrstvu, půdu pod ní a podloží, jejich fyzikální vlastnosti a spojení s místním klimatem a makroklimatem regionu, které dohromady určují mezoklima specifického vinohradu a mikroklima specifické odrůdy. Znamená to například, jak rychle se určitý úsek vinice odvodní, zda odráží sluneční paprsky nebo naopak pohlcuje teplo, v jaké nadmořské výšce se nachází, jaký má úhel sklonu, jak je orientován vzhledem ke slunci a je.li blízko ochlazujícího lesa či oteplujícího jezera nebo řeky.
Jestliže je spodní část vinice náchylná na mrazíky, bude mít jiný terroir než její vrchní část vysušovaná chladným proudícím vzduchem, i když půda je přesně tatáž.
Obecně řečeno čím větší nadmořská výška, tím chladnější průměrná teplota, zvláště v noci (což vysvětluje, proč je vinohradnictví možné v oblastech blízko rovníku například Zacatecas v Mexiku nebo Slata a Mendoza v Argentině). Některé strmé vinice v severní Kalifornii mohou být teplejší než jiné v údolí, protože leží nad hranicí mlhy.
Stejně tak východní stráň, která chytá ranní slunko, má stejné půdní složení jako západní stráň, která se oteplí později a udrží teplo do noci, ale terroir je jiný a kvalita hroznů z obou částí bude rozdílná.
Nejdůležitější ukazatel terroiru, ze předpokladu, že révy byly zasazeny ve vhodném prostředí, kde léta jsou teplá a dostatečně suchá, je množství vláhy a živin. Jestliže byly révy zasazeny v úrodné půdě s vysokou hladinou podzemní vody, například na jinak úplně nezajímavých místech, jako je Napa Valley v Kalifornii nebo Wairau Valley na Novém Zélandě, kořeny révy budou mít neustále dostatečnou vláhu, někdy dokonce nadměrnou. Instinkt révy povelí růst, střílet výhonky a listy takovou rychlostí, že zastíní ovoce. Příliš temperamentní révy produkují nezralé hrozny a víno, které skutečně chutná po listí a nevyzrále.
Jestliže ale zasadíme révu v neúrodné půdě s nedostatečným zavlažováním, což udělali například na mnoha tradičních místech v jižním Španělsku, v Itálii a v severní Africe, fotosyntéza se zastaví a réva se "zavře". Obsah cukru v hroznech se zvyšuje jenom proto, že se voda postupně odpařuje. Žádné zajímavé aromatické složky se netvoří, třísloviny nezrají a výsledné víno je velmi neharmonické, alkoholické a drsné. Barva je nebezpečně nestabilní.
Existují ale mnohé způsoby, jak kompenzovat nepřízeň přírody či přírodní nevýhody (manipulace s listy a kontrolované zavlažování jsou nejčastější). Výsledné víno může být překvapivě dobré. Ale který druh terroiru produkuje nejlepší vína?
Nepřekvapuje, že Francouzi studovali tuto problematiku nejdůkladněji. Gérard Seguin ukázal, že nejvhodnější půdy nejsou zrovna ty úrodné, ale ty "se středním potenciálem" (odvodňují se hluboko, přitahují kořeny do velkých hloubek, kde je stálý přísun vody. Schopnost odvodňování je asi důležitější pro dobré víno než přesné chemické složení půdy. Když si vezmeme jako model Bordeaux, nejlepší vína pocházejí z půdy s dobře odvodňovaným štěrkovým podložím Médocu a z jílovité půdy Pomerolu za předpokladu, že jíl má dost organických látek a voda může volně protékat.
V obou případech je voda stále k dispozici, ale ne ve velkém množství. V Burgundsku produkují nejlepší vína y vinice, které se nacházejí uprostřed Côtes d´Or s kombinací naplavenin a vápence, protože mají nejpříznivější podmínky pro zásobování vodou a tím i pro kvalitu vína.
Musím konstatovat, že nejlepší terroir se neustále obnovuje způsobem, který není vždycky přirozený. Majitel Grand Cru pozemku si může dovolit ho udržovat perfektní několika trativody, přesným množstvím hnojiv a ideálními zemědělskými technikami, zatímco takové hýčkání je krajně neekonomické pro méně obdařený kus země. Vyjádření terroiru závisí na majiteli a jeho penězích, jak můžeme vidět například v poklesu kvality Château Margaux v letech 1966-1978, kdy majitel neměl dost peněz na údržbu svého špičkového pozemku do takové míry, jakou si zaslouží.
Vinaři, vyznávající pouze přírodní způsoby pěstování révy, tvrdí, že tento aspektterroiru by se měl vztahovat na veškerou faunu a flóru na vinici, ať už je viditelná, nebo jenom mikroskopická.
Někteří odborníci dokonce tvrdí, že terroir je nenávratně (a negativně) ovlivňován chemickými hnojivy a ti vinaři, kteří produkují v rámci apelací terroiru AC ve Francii či DOC v Itálii, by neměli chemická hnojiva a postřiky používat. Také se dá říci, že staletí monokultury, věčného orání a práce na půdě ji určitě změnilo do té míry, že neodpovídá originálnímu stavu v době klasifikace. Nicméně je zajímavé, jak jednotlivé půdy, i sousedící, různě ovlivňují výslednou kvalitu vína.
Zvláštní kvalita "červené půdy" (terra rosa) v australské oblasti Coonawara a distinktivní chuť cabernetu pěstovaného na Martha´s Vineyard v Napa byly vždy příliš zřejmé, než aby se dali ignorovat, ale mimoevropští vinaři se tomu (závistivě) posmívali. Nicméně koncem 20. Století vzrušující, i když občas nepříjemná fakta terroiru (způsobující například dozrávání hroznů v různých částech jedné vinice v různou dobu) byla uznávána osvícenými vinaři téměř v každém regionu všude na světě.
Ze všech složek, které vytvářejí terroir, prostředí vhodné pro pěstování hroznů, je nejsnadnější manipulovat s půdou. Mapování půdy se stalo exaktní a náročnou vědeckou disciplínou. Mnozí z těch, kteří každým rokem osazují nové vinohrady, používají sofistikovaná kartografická zobrazení ke konečnému rozhodnutí ohledně koupi pozemku, jeho úpravy, modifikace a výběru nejvhodnější odrůdy.
Čím dál víc vinařů z Nového světa uvádí na etiketě svých vín nejen region, z kterého produkt pochází, ale i jméno vinice - zčásti proto, že si jsou vědomi potenciálu různých vinic, zčásti kvůli rostoucí konkurenci. Každému je už jasné, že další "Chardonnay" byť s jakkoli krásnou přední etiketou a přehnaným popisem kvalit a historie na zadní etiketě, musí získat důvěru a - což je ještě důležitější - mít specifický charakter, který pochází nejen z odrůdy a správně odhadnuté délky zrání v dubovém sudě.
Chardonnay 2011, Zámecké vinařství Bzenec - nejlepší víno České republiky 2013
22. ledna 2013 v 10:11 | ON
|
Novinky
No a máme nového šampióna roku 2013 mezi víny. Stalo se jím víno Chardonnay, 2011, pozdní sběr ze Zámeckého vinařství Bzenec. Hrozny byly vypěstovány ve slovácké vinařské podoblasti, v obci Vracov, viniční trať Klínky. Absolutního vítěze neboli Šampiona salonu vín - národní soutěže vín 2013, vybrala porota složená ze zástupců Národního vinařského centra a Svazu vinařů České republiky 10. ledna v Mikulově.
Šampion Salonu vín 2013 postoupil z nominačního kola Národní soutěže vín - slovácké podoblasti do 1. kola následně do finálového kola Salonu vín. Šampion měl velikou konkurenci, jelikož ho porota vybrala z 200 finalistů.
Vůně vína je velmi intenzivní a přitom jemná, s projevem čerstvého žlutého ovoci přecházející do medových tónů. Chuť vína je plná a velmi strukturovaná, se svěží kyselinou, s náznakem zralých citrusů.
Ing. Bořek Svoboda, generální ředitel Zámeckého vinařství Bzenec říká: "Jedná se unikátní menší šarži 4000 ks. Patří do řady Chateau Collection Reservé, která je určena převážně pro gastronomii. Hrozny pocházejí z vlastních vinic z Vracova, viniční trati Klínky, která je cca 13 let stará. Ocenění je pro nás velkým úspěchem i vzhledem k tomu, že titul Šampiona získala naše společnost již před dvěma lety".
Celkem bylo do soutěže Národní soutěže vín v jednotlivých oblastech Čech a Moravy přihlášeno 1622 vzorků, z nichž bylo 692 nominováno do prvního kola Salonu vín. 200 vzorků vín postoupilo do 2. kola v němž byla kromě titulu Šampiona, vítězů jednotlivých kategorií a nejlepší kolekce vybrána mimo jiné stovka nejlepších moravských a českých vín pro rok 2013, oceněných titulem "Salon vín České republiky".
Celkové výsledky soutěže a tudíž i složení Salonu vín pro rok 2013 budou představeny 12. února na tiskové konferenci v Praze. Kdo by si chtěl prohlédnout novou expozici Salonu vín tak má možnost od 1. března na zámku ve Valticích.



Knihy o víně z Čech poráží svět
3. ledna 2013 v 12:12 | ON
|
Novinky
Nejvyšší mezinárodní organizace pro révu a víno - OIV, rozdala několik ocenění a mezi nimi nechyběly dvě české knihy s vinařskou tématikou. Kniha, kterou zpracovala dvojice prof. MUDr Milan Šamánek, DrSc., a doc. MUDr. Zuzana Urbanová CSc. s názvem Víno na zdraví obdržela v kategorii "víno a zdraví" první místo. Další cenou, tentokrát v kategorii vinohradnictví zvítězila monografie Pěstování révy vinné - Moderní vinohradnictví, která byla napsána doc. ing. Pavlem Janouškem, Ph.D. Kniha "Víno na zdraví" pojednává o konzumaci vína a jeho vlivu na lidské zdraví. Jak už jsem napsal v jednom našem článku tak tato studie ho potvrzuje :-) Střídmé a pravidelné pití kvalitního vína výrazně snižuje riziko akutního infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Oba dva autoři této knihy jsou přední čeští kardiologové. Profesor Šamánek byl dokonce oceněn prezidentem republiky Václavem Klausem statním vyznamenáním. Další témata v knize pojednávají o tématech - historie vína a použití vína v lékařství. Dále kdy je pití vína bezpečné, jaké jsou přiměřené dávky a proč má střídmé pití blahodárný vliv na lidské zdraví.
Obdržet toto ocenění je pro naši republiku ve vinařském světě něco jako obdržet medaili na olympiádě.
Monografie Pěstování révy vinné obsahuje nejnovější poznatky o pěstování vinné révy. Jedná se o poznatky nasbírané doma i v zahraničí za posledních 10 let. Najdete zde témata: morfologická stavba révy vinné, různé pěstitelské tvary, ošetřování půdy na vinici, výživou, hnojením a ochranou proti chorobám a škůdcům. Kniha se báječně hodí pěstitelům révy, amatérským pěstitelům, malovinařům a také studentům středních a vysokých škol. Do první uvedené knížky jsem už měl tu čest nahlédnout a stojí to zato. Již je objednaná a jede ke mně tak se těším až si jí po večerech přelouskám..


Sekty z ČR - Grandioso Valtice
28. prosince 2012 v 14:08 | ON
|
Recenze vín
Jelikož se blíží konec roku a s ním spojené pití sektů nebo šampaňských, rozhodl jsem se udělat

takovou malou degustaci těchto produktů. Nakoupil jsem celkem 6 kousků sektů, různých cenových kategorií, nicméně vše v přijatelné hranici. Této degustace se nás zúčastnilo celkem pět ve složení průměrných pijanů, nikoliv znalců. Řekl bych takový průměrný hlas lidu :-) Degustovali jsme následující produkty: 1.) Bohemia sekt demi ze Starého Plzence (taková stará dobrá klasika), 2.) Bohemia sekt Prestige Starý Plzenec, 3.) Grandioso brut, vinné sklepy Valtice, 4.) Ryzlink rýnský, Bettina Lobkowicz 2009, vinařství Lobkowicz, 5.) Sang real, Templářské sklepy Čejkovice, 6.) Bohemia regia brut, Starý Plzenec.
No co si budeme namlouvat. Stará dobrá klasika v podobě Bohemky demi sec je v našich tuzemských lokalitách už asi navždy synonymem pro sekty. Není se čemu divit je opravdu dobrá i když na můj vkus už asi trochu sladší. Nicméně začneme od posledního místa.. To si v našem přátelské kruhu vysloužil sekt z Templářských sklepů Čejkovic. Víno bylo takové mdlé, nic neříkající.. 5. místo obsadil sekt Bohemia regia brut. Upřímně řečeno 5. až 1. místo je hodně napěchované a výsledky byly hodně těsné, nicméně rozdíly v hodnocení byly.. 4. místo Bohemia demi sekt. Klasika, ale je to přeci jen už tak trochu taková ohraná tuctovka. 3. místo Bohemia sekt Prestige, 2. místo Bettina Lobkowicz a tramtadadáááá 1. místo Grandioso brut z Valtic. Mě osobně nejvíce zaujali sekty umístěné na 1. a 2. místě. Byly jedinečné s osobitou chutí a výborným perlením. Sekt Grandioso Valtice je vyroben z odrůd Chardonnay a z Ryzlinku rýnského tradiční francouzskou metodou kvačení v lahvích, která se používá v oblasti Champagne. Chuť sje svěží, plná a harmonická. Perlení je přírodní a dlouhotrvající. Obsah alkoholu je 12%. Ideální teplota k podávání by měla být 6-10 ºC. Cena přívětivá.. Kolem 210 Kč.
Takže ať už se rozhodnete pít na Nový rok cokoliv. Tento sekt jistě někdy vyzkoušejte. Excelentní poměr cena výkon..
Každopádně šťastný Nový rok 2013 přeje ON.
Cabernet Moravia 2007 pozdní sběr - Vinselekt Michlovský
20. prosince 2012 v 7:28 | ON
|
Recenze vín
Včera jsem ochutnal jeden z dárku co jsem měl připravený pro své blízke :-) Každopádně jsem udělal dobře, jelikož jsem objevil další slušný kousek do své vinotéky. Jedná se o Cabernet Moravia 2007, pozdní sběr z vinařství Vinselekt Michlovský řada Harmony. Cena se ohybuje okolo 150 Kč tudíž další slušný kousek kolem hranice 150 korun.. Když jsem víno poválel na jazyku a následně polkl tak jsem měl takový zvláštní jemný, sametový pocit. Bylo to jako když sednete do nějakého auta, které jste nikdy neřídili a ihned co se rozjedete tak se cítíte jako doma, jako kdyby jste s tím autem jezdili celý život. Toto víno mi padlo do chuti. Jestli má někdo problémy s rozpoznáním různých plodů ovoce v chuti vín apod. tak u tohoto vína s tím problém rozhodně mít nebude. Ihned ucitíte buket černého bobulového ovoce a višní s přímo božskými tříslovinami. Barva je granátově červená s fialovými záblesky. Dle etikety je víno ideální podávat při teplotě 16-18°C a hodí se k terinkám z pernaté zvěře, skopovým kotletám na roštu s mátovým dresinkem nebo k misce lesních jaho a ostružin s čokoládovými hoblinami.
Parametry vína:

Obchodní název: Harmony
Odrůda: Cabernet Moravia
Ročník: 2007
Jakost: pozdní sběr
Zatřídění dle zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Morava
Vinařská podoblast: Mikulovská
Vinařská obec: Mikulov
Viniční trať: Pod Valtickou
Výrobce: Vinselekt Michlovský a.s. Rakvice
Číslo šarže: 2008-1229-2007
Evidenční číslo jakosti: 104E1-08
Číslo vzorku: 41
Alkohol: 12,0 % obj.
Obsah zbytkového cukru: 2,3 g/l
Obsah kyselin: 5,6 g/l
Bezcukerný extrakt: 23,2 g/l
Cukernatost moštu: 21,0 °NM
Datum sklizně: 8. října 2007
Výsadba révy proběhla v roce: 1999
Způsob vedení révy: vysoké
Typ půdy: hlinitá
Teplota podávání: 16 - 18°C
Technologie výroby: macerace rmutu
Teplota skladování: 10 - 12 ºC
Velikost šarže: 6.280 litrů
Doporučená archivace: 2010 - 2012
Způsob odlepení etikety: lahev vložit na 5 min. do horkovzdušné trouby při teplotě 180 °C
Cuvée - Poker Face
13. prosince 2012 v 8:13 | ON
|
Recenze vín
Včera se mi dostalo do rukou víno Poker Face, 2008 z vinařství Westend Estate. Doporučila mi ho moje přítelkyně, která žila poměrně dlouhou dobu v Austrálii a kde se těšilo velké oblibě. No musím říct, že nyní se rozhodně těší mé oblibě.. Dnes už jsem si objednal další dva kousky do vinotéky, protože tímto vínem rozhodně neurazím žádného znalce vína. Jedná se o "kyvéčko", které vzniklo ze dvou odrůd - Cabernet Sauvignon a Merlot. "Cab" dodává vínu chuť šťavnatého peckovitého ovoce a díky Merlotu je víno jemné a elegantní. No myslím, že rozhodně příjemná kombinace. Víno je vhodné ke každodennímu pití a za cenu 159 Kč si ho budu dávat klidně častěji. Jsem spíše příznivec tuzemských vín, ale toto jsem si oblíbil. Takže doporučuji..

Ochutnávka vín - Wilson centrum
29. listopadu 2012 v 15:13 | oš
|
Recenze vín
V sobotu jsem měl tu čest zúčastnit se jednoho takového tenisového "sranda" klání ve Wilson tenis centru v Modleticích kde jsem pravidelným sportovním návštěvníkem. O svém tenisovém umění se nebudu moc rozepisovat. Sport byl a zábava následně taky. Večerní program byl spojen s ochutnávkou vín z těchto vinařství: Vinařství Lobkowicz Mělník, České vinařství chrámce, Vinice Hnanice a vinařství Jiří Šilinek. Většina vín byla mladých a předčila nejen má očekávání. Dámy si oblíbily "tradičně" odrůdu Muškát moravský :-) Vítězem Muškát moravský 2012, Vinice Hnanice a Lobkowicz. Irsai Oliver 2012 z vinařství Vinice Hnanice byl taky velmi jemný, svěží a nebyl navoněný jako Muškáty. Z růžových vín jednoznačně vedl Cabernet Sauvignon 2012, opět z Hnanic.. Z červených vín mě velmi překvapil Lobkowiczký Vavřinec, který na to že byl z roku 2007 tak mi ze všech červených vín chutnal asi nejvíc. Na druhé místo bych posadil jakostní Zweigeltrebe z vinařství Chrámce. No a třetí místečko jakostní Frankovka z Chrámců. Byl jsem docela překvapen jak se dá pít slušné chutnající víno a ještě hlavně s tak nízkou pořizovací cenou.. No ne vždy musí stát dobré víno více než 150 Kč. No překvapili vinaři z podoblasti Litoměřické a Mělnické..